Probuzení s Ní
Pomalu jsem otvíral oči, aby ji ani chvějivý zvuk mých víček neprobudil. Bál jsem se, že by to mohl být jen střípek minulého snu a já ho i tlukotem srdce vyplaším. Měla oči otevřené a dívala se do mých, jako by čekala na setkáni pohledů celou věčnost.
Zavrtěla se, protáhla a odešla z mé postele, tak tiše, jak se v noci přikradla.
Asi šla pít. Misku s vodou a granulemi má na balkoně
Jiří Danihelka
Requiem pro Salome
Co mi napověděl Caravaggio v chrámu ... možná zklamání v Janově očích ... očekávaná zrada a smutek...
Jiří Danihelka
Co jsem slíbil sobě
(mládí...stáří...touhy...sny...přání...znovuzrození...poznání...slasti...hard-rock)
Jiří Danihelka
Setkávání s ránem
(... probudit se vedle někoho, cítit to napětí...málo nebo moc?... nejsem si jist jestli jsou pochyby na místě..)
Jiří Danihelka
Jednorožci nad řekou
Ten tajemnoněžný zpěv mé řeky v údolí Lemované pýchou moudrých věků Střípky pstruhů stříbrných protknuté
Jiří Danihelka
Lodě posedlé blouděním
(Nemyslím, že by to mělo být smutné. Snad to ten dojem nedělá. Dívání se do sebe mže být někdy dost velká legrace.)
Jiří Danihelka
Dál nic
(šance, že je bez kávy a cigarety dobrý ráno je pro mě mizivá...bez nikoho a být sebou o ničem je hnus...jakpak to je dál,když to přeteče? )
Jiří Danihelka
Souputník Prach
(Asi nemá cenu polemizovat o jsoucnu a budoucnu nebo minulu...? Na co polemiky...?)
Jiří Danihelka
Tam někde stojím
(slova někdy plynou ve tmě líp jak světlo... není třeba se dívat do očí a tak nepálí... ale pouze toho, kdo je pustil z opratí)
Jiří Danihelka
To já naučil sireny zpívat
(těžko říci, kudy se všude můžeme vydat, kam jít, kde je místo začátku a konce... kdo to dohledá a pozná...jít po stopách pikniků u cesty?... nebo se nechat vláčet intuicí?... kdo ví...)
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 276x