Tam někde stojím

(slova někdy plynou ve tmě líp jak světlo... není třeba se dívat do očí a tak nepálí... ale pouze toho, kdo je pustil z opratí)

Podívej se nahoru a možná tě hvězdy oslní

pode všemi jsem stál jak ty

na zemi třesoucí se mým čekáním

Černohluboká modř ve které souhvězdí spí

je povýšená nad světy

jimiž jsou slzy zmučené vyhnanstvím

Prosím dívej se pozorně

ve stínu té malé - za horizontem proher a poznání

cesta plazí se k nekonečnu

Se zastávkou Příštího stojící nehnutě

ten pomník za všechna zmařilá čekání

ta urputnost ve víře najít znovu jen TU jednu