Souputník Prach

(Asi nemá cenu polemizovat o jsoucnu a budoucnu nebo minulu...? Na co polemiky...?)

Prach je počátek, když se vším začínáš

je vlídná postel stop při tápání v sobě

Prach je pachuť z popřených sebepravd

malou gáží ve zmařené době

 

Prach schválně nestíraný na srdci

je levnou pomocí před zrcadlem

Prach v rukou místo bývalých snů

je nemocí za trápení s překladem

 

Prach ti zůstane, když se vším končíš

jako marnost v pohledu zpět

Prach ti ustele až příjde čas na zlomení

možná lítost z nevyřčených vět

Vlastně prach je celý tvůj svět

Autor: Jiří Danihelka | pátek 16.3.2012 21:05 | karma článku: 3,49 | přečteno: 159x
  • Další články autora

Jiří Danihelka

Requiem pro Salome

Co mi napověděl Caravaggio v chrámu ... možná zklamání v Janově očích ... očekávaná zrada a smutek...

30.4.2013 v 19:26 | Karma: 0 | Přečteno: 44x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Danihelka

Co jsem slíbil sobě

(mládí...stáří...touhy...sny...přání...znovuzrození...poznání...slasti...hard-rock)

19.4.2012 v 21:23 | Karma: 4,77 | Přečteno: 358x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Danihelka

Setkávání s ránem

(... probudit se vedle někoho, cítit to napětí...málo nebo moc?... nejsem si jist jestli jsou pochyby na místě..)

29.3.2012 v 16:23 | Karma: 6,60 | Přečteno: 432x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Danihelka

Jednorožci nad řekou

Ten tajemnoněžný zpěv mé řeky v údolí Lemované pýchou moudrých věků Střípky pstruhů stříbrných protknuté

18.3.2012 v 11:52 | Karma: 5,37 | Přečteno: 435x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Danihelka

Lodě posedlé blouděním

(Nemyslím, že by to mělo být smutné. Snad to ten dojem nedělá. Dívání se do sebe mže být někdy dost velká legrace.)

16.3.2012 v 21:07 | Karma: 3,79 | Přečteno: 148x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Danihelka

Dál nic

(šance, že je bez kávy a cigarety dobrý ráno je pro mě mizivá...bez nikoho a být sebou o ničem je hnus...jakpak to je dál,když to přeteče? )

16.3.2012 v 21:06 | Karma: 3,77 | Přečteno: 137x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Danihelka

Probuzení s Ní

Její pravidelný vlahý dech mě svým nezaměnitelným tepem pulzoval kolem krku. Cítil jsem její teplo přitisklé ke svému boku, jako by se bála té noční samoty, která nás před tím dělila na metry.

16.3.2012 v 21:06 | Karma: 4,09 | Přečteno: 179x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Danihelka

Tam někde stojím

(slova někdy plynou ve tmě líp jak světlo... není třeba se dívat do očí a tak nepálí... ale pouze toho, kdo je pustil z opratí)

16.3.2012 v 21:04 | Karma: 5,04 | Přečteno: 495x | Diskuse| Poezie a próza

Jiří Danihelka

To já naučil sireny zpívat

(těžko říci, kudy se všude můžeme vydat, kam jít, kde je místo začátku a konce... kdo to dohledá a pozná...jít po stopách pikniků u cesty?... nebo se nechat vláčet intuicí?... kdo ví...)

16.3.2012 v 19:04 | Karma: 6,90 | Přečteno: 378x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 276x
Jsem možná hledač, možná čekající, vzpomínající určitě, tiše křičící a tak trochu bojící se, že řeky jsou moc rychlé a pravidelnost moc pravidelná.