Tam někde stojím

(slova někdy plynou ve tmě líp jak světlo... není třeba se dívat do očí a tak nepálí... ale pouze toho, kdo je pustil z opratí)

 

 

Podívej se nahoru a možná tě hvězdy oslní

pode všemi jsem stál jak ty

na zemi třesoucí se mým čekáním

Černohluboká modř ve které souhvězdí spí

je povýšená nad světy

jimiž jsou slzy zmučené vyhnanstvím

Prosím dívej se pozorně

ve stínu té malé - za horizontem proher a poznání

cesta plazí se k nekonečnu

Se zastávkou Příštího stojící nehnutě

ten pomník za všechna zmařilá čekání

ta urputnost ve víře najít znovu jen TU jednu

Autor: Jiří Danihelka | pátek 16.3.2012 21:04 | karma článku: 5,04 | přečteno: 495x
  • Další články autora

Jiří Danihelka

Requiem pro Salome

30.4.2013 v 19:26 | Karma: 0

Jiří Danihelka

Co jsem slíbil sobě

19.4.2012 v 21:23 | Karma: 4,77

Jiří Danihelka

Setkávání s ránem

29.3.2012 v 16:23 | Karma: 6,60

Jiří Danihelka

Jednorožci nad řekou

18.3.2012 v 11:52 | Karma: 5,37

Jiří Danihelka

Lodě posedlé blouděním

16.3.2012 v 21:07 | Karma: 3,79

Jiří Danihelka

Dál nic

16.3.2012 v 21:06 | Karma: 3,77

Jiří Danihelka

Probuzení s Ní

16.3.2012 v 21:06 | Karma: 4,09

Jiří Danihelka

Souputník Prach

16.3.2012 v 21:05 | Karma: 3,49

Jiří Danihelka

To já naučil sireny zpívat

16.3.2012 v 19:04 | Karma: 6,90
  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 276x
Jsem možná hledač, možná čekající, vzpomínající určitě, tiše křičící a tak trochu bojící se, že řeky jsou moc rychlé a pravidelnost moc pravidelná.