Requiem pro Salome
teď před koncem jsou stříbrnější hvězdy
cítím je jak jehly v očích každou noc
co mléčnou dráhou jsem se bránil absolutní tmy
co míň jsem než psovi kost
teď před koncem vím že byl jsem host
teď před koncem dám v plen svá slova
ztíhly by v mém odcházení za jinými
pro mě není rok štíra co přežívá znova
jehož břímě jsem si nevybral
síle místa v zodiaku nedostál
můj requiem pro tebe Salome
zůstane snad bez tónů
proto teď před koncem
vyrvali srdce ze zvonů
teď před koncem
Jiří Danihelka
Co jsem slíbil sobě
(mládí...stáří...touhy...sny...přání...znovuzrození...poznání...slasti...hard-rock)
Jiří Danihelka
Setkávání s ránem
(... probudit se vedle někoho, cítit to napětí...málo nebo moc?... nejsem si jist jestli jsou pochyby na místě..)
Jiří Danihelka
Jednorožci nad řekou
Ten tajemnoněžný zpěv mé řeky v údolí Lemované pýchou moudrých věků Střípky pstruhů stříbrných protknuté
Jiří Danihelka
Lodě posedlé blouděním
(Nemyslím, že by to mělo být smutné. Snad to ten dojem nedělá. Dívání se do sebe mže být někdy dost velká legrace.)
Jiří Danihelka
Dál nic
(šance, že je bez kávy a cigarety dobrý ráno je pro mě mizivá...bez nikoho a být sebou o ničem je hnus...jakpak to je dál,když to přeteče? )
Jiří Danihelka
Probuzení s Ní
Její pravidelný vlahý dech mě svým nezaměnitelným tepem pulzoval kolem krku. Cítil jsem její teplo přitisklé ke svému boku, jako by se bála té noční samoty, která nás před tím dělila na metry.
Jiří Danihelka
Souputník Prach
(Asi nemá cenu polemizovat o jsoucnu a budoucnu nebo minulu...? Na co polemiky...?)
Jiří Danihelka
Tam někde stojím
(slova někdy plynou ve tmě líp jak světlo... není třeba se dívat do očí a tak nepálí... ale pouze toho, kdo je pustil z opratí)
Jiří Danihelka
To já naučil sireny zpívat
(těžko říci, kudy se všude můžeme vydat, kam jít, kde je místo začátku a konce... kdo to dohledá a pozná...jít po stopách pikniků u cesty?... nebo se nechat vláčet intuicí?... kdo ví...)
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 276x