To já naučil sireny zpívat

(těžko říci, kudy se všude můžeme vydat, kam jít, kde je místo začátku a konce... kdo to dohledá a pozná...jít  po stopách pikniků u cesty?... nebo se nechat vláčet intuicí?... kdo ví...)

S tichem plným světel

po polích tmy jsem možná snil

Procházel jsem modrou skálou

vítr čekání mě vyplenil

To já jsem učil sirény zpívat

tam dole pod vodou

V zítřejších městech

kde jsem včera žil

V rozkvetlém tymianu teď motýli spí

zas ležím v jejich náručích

Ve stejných hodinách den je už potřetí

stále ten známý hřích

Zabloudit ve větách beze slov

najít se v objeveném hledání

Stále jít a stále beze stop

Ve řvoucí samotě váhání

To já jsem učil sirény zpívat

tam dole pod vodou

V zítřejších městech

kde jsem všera žil