Jednorožci nad řekou

Ten tajemnoněžný zpěv mé řeky v údolí                                                                                                     Lemované pýchou moudrých věků                                                                                                              Střípky pstruhů stříbrných protknuté

V létem barevném motýlů rouchu

V zimním z dřímajícího mušelínu hávu

Slastnou zvonkohrou pod splavem volá k dotekům

Mojí zahrady tužeb k dalším rozechvělým poznáním

Vím, že jak po staletí , tak trpělivý stále

Na mé sny čeká les plný tajemství snad mých

Ještě cítím vítání šeptavých luk jen pro mě vonících

Tam pod Vrbou které jsem rád naslouchal

Vzbudila mě jedna z víl - ta má první z nich

Pak noční střípky démantových hvězd já jí z řas upíjel

Létal toužící nad městem v křídlech podkrovních

Jsem každý strom a strom je mnou

Stéblo trav je vlnkou řeky i já jimi jsem

Zas skřivan bude kolibřík ve svých prvních houslích

Snad čeká i ta vůně kořeněná vlídnou tmou

Zlatí jednorožci lásek a dětský smích nad krajinou

Určitě tam čeká Ráj země nám stvořený s rozbřeskem

Na konci dálnice - tak něžně a moudře mé město vítající